Povinné přestávky řidičů kamiónů

Řidič kamionu, běžně označovaný jako kamioňák, je osoba, která pracuje jako řidič nákladního vozu nad 12 tun - kamionu nebo chcete-li tahače, kde jde obvykle o návěsovou soupravu, skříňové vozidlo, či sklápěčku. Jedná se o velmi náročnou práci a s ohledem na její náročnost pro ni platí určitá pravidla v otázce pracovní doby.

V Evropské unii je pracovní doba řidičů v nákladní dopravě upravena nařízením EHS č. 561/2006, které vstoupilo v platnost 11. dubna 2007. Mimo EU se pak řidiči řídí dohodou AETR. Dle těchto pravidel nepřerušená doba řízení nesmí přesáhnout 4,5 hodiny. Po uplynutí 4,5 hodin jízdy musí vykonat řidič kamionu přestávku po dobu nejméně 45 minut. Tato přestávka nicméně může být rozdělena do dvou samostatných částí, z nichž první by měla trvat nejméně 15 minut a druhá pak alespoň 30 minut. Během jedné pracovní doby, to je mezi dvěma Dennímy odpočinky, nebo mezi jednim Denním odpočinkem a Týdenním odpočinkem může být Denní doba řízení 9 hodin, dvakrát týdně může být 10 hodin. Běžná Denní doba odpočinku řidiče kamionu je 11 hodin. I tato může být rozdělena na dvě samostatné části, kdy první část musí být nejméně 3 hodiny v kuse a druhá část alespoň 9 hodin v kuse. Mezi dvěma týdenními dobami odpočinku může řidič zkrátit Běžnou Denní dobu odpočinku na 9 hodin, a to 3x. V průběhu každých 24 hodin po skončení předchozí denní nebo týdenní doby odpočinku musí mít řidič novou denní dobu odpočinku. Týdenní doba řízení nesmí přesáhnout 56 hodin. Kromě toho řidič nesmí přesáhnout 90 hodin řízení za dva týdny po sobě následující. A ještě Týdenní doba odpočinku je 45 hodin, může být zkrácena na 24 hodin. Ve kterýchkoli dvou po sobě následujících týdnech musí mít řidič

— dvě běžné týdenní doby odpočinku nebo

— jednu běžnou týdenní dobu odpočinku a jednu zkrácenou dobu odpočinku v celkové délce 24 hodin. Zkrácení však musí být vyrovnáno odpovídající dobou odpočinku vybranou v celku před koncem třetího týdne následujícího po dotyčném týdnu.Týdenní doba odpočinku musí začít nejpozději po uplynutí šesti 24hodinových časových úseků od skončení předchozí týdenní doby odpočinku.

U dohody AETR je oproti Nařízení řada odlišností. Hlavním rozdílem je, že u dvoučlenné posádky smí mít posádka výkon maximálně 22 hodin a musí následovat 8 hodinový odpočinek, zatímco u Nařízení je to 21 hodin a následovat musí 9 hodinový odpočinek. Dále potom není předepsáno, jako u Nařízení, že první přestávka, v rámci 4,5 hodinového výkonu musí být 15 minut a druhá 30 minut. Rozdíly mezi NR 561/2006 a AETRem ohledně dob řízení, přestávek a odpočinků už nejsou od září 2010, kdy byl AETR novelizován.

Dodržování předepsaných přestávek je velmi důležité k zajištění provozu a výkonu práce řidiče. Pokud řidič překročí stanovené limity dob řízení a odpočinků, musí mít proto pádný důvod a musí jej písemně doložit. Pokud by řidič zapomněl uvést důvod odchylky, pak se vždy jedná o přestupek, který je řešen pokutou.